Kniha komentářů Deníku N vyjde v červnu 2021 a v péči vedoucího komentářové rubriky Deníku N Libor Stejskal.

V souboru komentářových textů se redaktoři Deníku N i externí autoři zamýšlejí nad krizí, kterou Česká republika prochází nejen vlivem pandemie a blížících se voleb.

Blíží se další volby, v nichž se opět bude rozhodovat, kam se česká společnost bude dál ubírat a jaký příběh o sobě bude vyprávět.

Bude to směr, se kterým je nespokojeno stále více lidí a který vede k prohlubování příkopů, zvyšujícímu se napětí mezi různými názorovými proudy i sociálními skupinami, stále nechápavějším pohledům našich západních spojenců? Anebo se ten směr začne pomalu měnit, protože se do čela země dostanou lidé, kteří se nebudou jen neustále dohadovat, házet vinu na druhé, vymýšlet vytáčky a usilovat o to, jak ze společného urvat co nejvíce, a když je třeba něco rozhodnout a udělat pro tuto zemi, neprojeví se u nich obrovská nekompetentnost, neschopnost komunikovat a především vést?

Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Současná pandemie v určitém ohledu zvýraznila to dobré, co se v této společnosti ukrývá, ale i to, co ji stahuje do provinčnosti, úzkoprsosti, permanentního hněvivého sváru a handrkování.

Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý prostor. Vyšla řada komentářů, glos a analýz, které se zabývají tím, co formovalo českou společnost v mnoha uplynulých desetiletích, proč se chová tak, jak se chová, co by se mělo změnit.

To nejlepší z nich, na pět desítek textů našich redaktorů i externistů seřazených tematicky do tří kapitol s názvy inspirovanými obrazem Paula Gauguina – Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? –, jsme se nyní, pár měsíců před volbami, rozhodli vydat knižně. Vedle úvah Petra Pitharta, Jany Ustohalové, Martina M. Šimečky, Michaela Romancova, Evy Mošpanové, Adama Michnika, Jána Simkaniče a mnoha dalších najdete v chystaném sborníku jako bonus také několik exkluzivních příspěvků dalších autorů, které na našem webu ani v printu ještě nevyšly.

Do knihy přispěli:

Fedor Gál, Marie Gottfriedová, Martin Groman, Anna Hogenová, Hynek Jeřábek, Karolína Klinková, Kateřina Kňapová, Martina Viktorie Kopecká, Petr Koubský, Ivan Kytka, Adam Michnik, Josef Mlejnek jr., Jan Moláček, Eva Mošpanová, Václav Němec, Tomáš Němeček, Jiří Padevět, Jiří Pehe, Dominika Píhová, Petr Pithart, Michael Romancov, Eva Romancovová, Ján Simkanič, Adéla Skoupá, Martin M. Šimečka, Pavel Tomášek, Jana Ustohalová, Jan Wirnitzer, Filip Zajíček

Vydáním tohoto souboru chceme přispět k tomu, abychom si před volbami dokázali ujasnit, co je pro nás v této zemi důležité, proč to tak je a co uděláme pro to, abychom nepromarnili další šanci na změnu k lepšímu. Měli bychom už konečně začít.

Kniha Jsme Bellingcat vyjde na podzim 2021 v překladu Viktora Janiše.

Zakladatel oceňovaného investigativního projektu popisuje příběh jeho vzniku a dává nahlédnout do nejznámějších případů a úspěchů Bellingcatu.

Skupina Bellingcat se stala velice rychle legendou díky svým inovativním způsobům vyšetřování. Přispěla k rozkrytí takových kauz jako sestřelení letu MH17 nebo odhalení agentů, kteří otrávili Sergeje Skripala.

Jedna středověká bajka vypráví o koncilu myší, které vymýšlí, jak z kočky udělat neškodné zvíře. Nakonec jedna z nich přijde s nápadem, že kočce pověsí na krk zvonek. Odvážnou myš, která by se úkolu ujala, ale nenajdou, všechny se totiž vymlouvají, proč to nejde. V angličtině tento příběh nese název „Belling the Cat“ a odtud pochází také jméno mezinárodního kolektivu vyšetřovatelů, občanských novinářů a odborníků, kteří skrze investigativu založenou na otevřených zdrojích a datech ze sociálních sítí svítí do koutů, kde jinak panuje tma.

Až neuvěřitelný příběh a dosah skupiny, která startovala jako banda nadšenců napříč digitálními platformami, „lidí s laptopy a volným časem“, jak se v minulosti nechal slyšet její zakladatel Eliot Higgins, popisuje jeho nová kniha We Are Bellingcat.

Od rozkrývání případů porušování lidských práv, užívání chemických zbraní v Sýrii přes vyšetřování sestřelení letu MH17 po odhalení identity dvojice ruských agentů, kteří v anglickém Salisbury otrávili Sergeje Skripala – publikace nabízí detailní vhled do nejznámějších případů a úspěchů Bellingcat a s transparentností sobě vlastní pouští čtenáře do zákulisí toho všeho: k digitálním nástrojům, které mohou pomoct s rekonstrukcí místa činu nebo odvodit přesný čas a datum, kdy byla pořízena určitá fotografie, ale také k síle a podstatě spolupráce, otevřených dat a nových způsobů, jak hnát mocné k odpovědnosti.

Svou prací tenhle pozoruhodný kolektiv nejenom děsí ty, kteří chtějí, aby jejich činy zůstaly zahalené do informační mlhy, ale také nastavuje zrcadlo profesionálním vyšetřovacím týmům a speciálně tradiční novinařině. Možná proto se Bellingcat stal trnem v oku mnohým hvězdným investigativním a válečným reportérům minulého století. Realita 21. století je totiž docela jiná, hranice mezi zeměpisnou vzdáleností a digitální blízkostí splývá a je to právě Bellingcat a jeho spolupracovníci, kdo ukazují možnou udržitelnou cestu kupředu. Stačí se jen začíst.

Eliot Higgins

Bloger, amatér, novinář, vyšetřovatel – ke jménu Eliot Higgins se v posledních letech pojí mnohá označení, sám sebe ale definuje především jako zakladatele oceňovaného investigativního projektu Bellingcat.

Práci s otevřenými zdroji, na nichž celý projekt staví, si Higgins začal osvojovat jako otec v domácnosti s laptopem na kuchyňské lince. Postupem let se díky inovativní mravenčí práci s informacemi, důrazu na ověřování dat a mezinárodní spolupráci napříč platformami i obory stal z koníčku strašák mocných a domněle nedotknutelných a naděje přehlížených a umlčovaných.

V současnosti Higgins působí jako výzkumný pracovník v Centru pro lidská práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley a je členem technologické poradní skupiny Mezinárodního trestního soudu. V roce 2019 byl magazínem Prospect označen za jednoho z 50 největších světových myslitelů.

První samostatná kniha renomovaného politického geografa Michaela Romancova vyjde v prvním čtvrtletí 2022 a v péči editora víkendové přílohy Kontext N Filipa Zajíčka.

Michael Romancov osvětluje i méně zřejmé spojitosti mezi námořními dějinami a ekonomickými souvislostmi současného světa.

Moře představuje pro většinu z nás především symbol letní dovolené – místo relaxace a odpočinku, na které po návratu do běžného režimu přestaneme myslet. Jenže na mořích a oceánech se toho odehrává mnohem víc. Hrají nezastupitelnou roli v propojení našeho světa, což se v současné době ukazuje víc než dřív, ať už vlivem pandemie koronaviru, nebo incidentů, jakým bylo zablokování Suezského průplavu obří kontejnerovou lodí Ever Given.

Politický geograf a pravidelný komentátor Deníku N Michael Romancov ve své první samostatné knize odhaluje podstatu fenoménu tzv. námořní slepoty, který nepostihuje zdaleka jen Středoevropany. Přitom moře a oceány mají mimořádný význam pro fungování současné společnosti a jen díky nim dnes může svět fungovat tak, jak funguje – propojeně a globalizovaně, se všemi pozitivy a negativy, která jsou s tímto složitým fenoménem spojena.

Autor provede čtenáře mnoha dobrodružstvími od prvních námořních objevů, kdy se Evropané vydali na moře a z Evropy se tak stalo mocenské a hospodářské centrum světa, přes turbulentní a ničivé 20. století až po současnost, kdy se těžiště světových ekonomických aktivit vrací do pacifické Asie. Doslova tak otevře nové obzory našemu přemýšlení o velkých souvislostech moderního světa.

Kniha vychází z textů Michaela Romancova, které byly publikovány v Deníku N v rámci víkendové přílohy Kontext N, ovšem pro knižní vydání budou přepracovány a doplněny o nové příběhy a informace.

Michael Romancov

Michael Romancov (nar. 1969) je učitel. Působí na Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha. Věnuje se politické geografii, geopolitice a Rusku. Absolvoval studium občanské nauky na Pedagogické fakultě UK a politologie na Filozofické fakultě UK a na Fakultě sociálních věd UK, kde v oboru politická věda, ve specializaci politická geografie, získal doktorát (Ph.D.). V Deníku N pravidelně publikuje své zasvěcené komentáře.

Všechny ceny jsou uvedeny s DPH.
Kontakt: +420 770 174 295 (od 9 do 17 hod.), info@denikn.cz
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © N Media a.s.